Arga

Arga byla můj úplně první pejsek, německá ovčačka bez PP, kterou jsem dostala v sedmi letech, na mé první letní prázdniny. Dodnes si pamatuju, jak jsem si ji společně se ségrou v papírové krabici vezla autobusem domů. Jméno "Arga" už mělo v naší rodině tak trochu tradici, už před tím, než jsem se narodila, doma ovčačka Arga byla.(tehdy název vymysleli odvozením jména  nějakého filmového psa, tuším Gora.:-) )  Moje Arinka byl rodinej pejsek, naučili jsme ji pár povelů. Trošku problém s ní byl v tom, že jí zachutnaly sousedovic slepice:D  Strávila jsem s ní dětství, jí jsem se svěřovala, mazlila se s ní.. prostě ona byla ta první. Bohužel jí bylo teprve 7 let, když zemřela po operaci dvojité torze žaludku. Tenkrát jsem se, ještě jako dítě, zařekla, že až to bude možné, koupím si zase ovčačku, Argu III. To však dlouho neešlo, velkého psa jsme doma mít nemohli, a jelikož se lidi i kynologie časem mění, tak když jsem se ve svých čerstvých osmnácti rozhodla konečně nedat se překecat rodinou a pořádného psa si pořídit, nakonec nad ovčákem vyhrála borderka Arinka.:-) 

Přesto, že jsem za dob Argy byla malá, vzpomínky zůstanou na pořád, na prvního pejska vzpomínáme podobně jako na první lásku.:o) S nostalgií, s úsměvem i slzami v očích. Možná že nebýt jí, nebylo by dalších mých psů. Jestli existuje to pejskaři tolik probírané psí nebe, Arga je první, koho tam chci potkat.:o)